Akce cihla / Benefical brick

Jak se už pomalu stává dobrou tradicí jezdím toudle dobou za kučířem Tom.aashem na Akci cihla. Tom dělá takzvaného ,,nočaře", tedy hlídá stánek a prodává cihly přes noc. Tentokrát jsem zavítal na stánek na pražském Andělu, kde jsem doposud ještě nebyl. Nástup na stánek byl ve 21:00 a konec v 7:00, tedy deset hodin dlouhá směna. Můžu se označit jako poměrně zkušený pomocník nočaře, jelikož jsem noc na cihle strávil již potřetí. Noc proběhla dost v klidu, ožralých bylo stále po celou noc dostatek. Na Andělu se také běhá v kteroukoliv denní či noční dobu. Na poslední metro, nebo noční tramvaje jsou výkony dotyčných podobné jako výkony předních sportovců. Už loni se objevil na cihle výmysl limitů prodeje. Pokud na své směně splníte limit, dostanete na svém platu přidáno. Pro noc je stanoven limit 750 korun. (jedna cihla stojí 150, tedy musí se prodat minimálně 5 cihel), což je úkol poměrně nereálný. Další podivností byly samolepky, které si bylo možno pořídit jen a pouze pokud jste si koupili tričko, nebo cihlu. No ony ty samolepky byly výživné a přímo sršely ostrovtipem. Také jsem se nenechal zahanbit a cihlu jsem si stejně jako předešlé roky koupil. Tentokrát jsem si ji ale nenechal ve věži na místě ale vzal si ji s sebou. A to jen právě proto, abych se s vámi o ní mohl podělit. Splácal jsem krátkej program za pomoci HTML5 a knihovny Three.js a vytvořil pro vás jakousi virtuální cihlu. Jak se mi to povedlo o tom napíši někdy jindy. Náhled cihly najdete pod englickou částí.

---

Yesterday I spend my night in very unusual way. I was at Prag with my friend and ŽvB collegue - kučíř Tom.aash at stand of Benefical brick action. He works as night seller and watchman whole night from 9 pm to 7 am. It was not my first night at ,,brick" I was there two times before, so I know what can I expect. Night was quite peacefull and everything was OK. Offcource as every year I bought my brick. This year I took it home with me and I made little program using Three.js library and little of HTML5 canvas. Rusult can be seen uder this toppic. I will write later another article about how I do it.

Den s hendikepem / Czech only article

Zúčastnil jsem se školního dne s hendikepem pořádaného pražským občanským sdružením futrue v rámci jejich bubliny-handin. Strávil jsem skoro celý den na invalidním vozíku a cítím jistou povinnost informovat vás čtenáře této zhůvěřilosti o svém zážitku. Už je to sice delší dobu ale... Během dne jsem se spolu se svým asistentem (Tom.aashem aka Kučířem) zúčastnil cvičení v budově Univerzity Pardubice na náměstí Československých legií. Samotný příjezd do budovy se ale ukázal jako velký problém. Věděl jsem sice o plošině u zadního vchodu ale ta byla na klíček. Asistent se tedy musel pro něj vydat na vrátnici. Nakonec se ukázalo, že plošina nefunguje vůbec a asistent musel opět na vrátnici shánět pomoc. Naštěstí pan elektrikář přišel záhy a ihned plošinu zprovoznil. Výuka proběhla bez potíží (dveře jsou bez prahu a uličky mezi stoly v počítačové učebně byly dostačující), další problém nastal když vznikla neodkladná potřeba navštívit sociální zařízení. Dveře mají práh ale ten lze s trochou cviku (který jsem ovšem postrádal) přejet i bez pomoci okolí. Překvapení na sebe ale nedalo dlouho čekat, kabinky byly příliš úzké na to aby se do nich dalo vjet. Možná je v budově záchod speciálně upraveny někde kde o něm nevim. (V době kdy to dnes zveřejňuji již o něm vím že je ve třetím patře úplně vzadu.) Další potíž jsem zaznamenal když jsme chtěli zkusit jízdu výtahem do vyšších pater. Zde jsem očekával ze vše proběhne bez potíží, jenže neproběhlo. Výtah je příliš malý. Nebylo možné se do něj vejít, až po sklopení všeho co na vozíku posklápět šlo se to konečně podařilo. Na samotny závěr dne jsme navštívili školní knihovnu na Stavařove. Dostat se tam trolejbusem bylo ovšem obtížné než se zdálo. Bylo nutné počkat na nízkopodlažní trolejbus ve kterém bylo místo, při cestě zpět se nám dokonce stalo že jsme museli nechat projet čtyři trolejbusy než přijel ten správný. Knihovna je naopak vybavena bezbariérově dobře a nenastal tam žádný problém. Závěrem lze doufat že po rekonstrukci i druhé budovy fakulty se situace v tomto objektu zlepší. Nefunkčnost plošiny si vysvětluji tak, ze nyní nemáme na fakultě žádného vozíčkáře který by ji každý den potřeboval. Je potřeba pamatovat na to, že postižení není nic nenormálního a že se to může přihodit každému z nás.